Pokud chcete vidět pořádné vodopády jeďte sem. Jde o jedny z nejhezčích vodopádů na světě a určitě tam strávíte minimálně dva dny (rychleji se to opravdu nedá stihnout) pozorováním padající vody :-)
Praktické info
Vodopády jsou přístupné ze dvou stran - z Brazilské a Argentinské. Brazilská strana nabízí celkový pohled vodopády a možnost jít k patě největšího. Argentinská strana je mnohem větší (a časově náročnější) a umožňuje mnohem lepší prozkoumání všech částí vodopádů. Krom toho má další atrakce jako je jízda lodí pod vodopády etc. Na každou stranu potřebujete minimálně den.
Mapa: http://www.flickr.com/photos/zdar007/2466955079/
Foto: http://www.flickr.com/photos/zdar007/sets/72157604956476411/
Co s sebou
Pláštěnku - jsou to vodopády a tak je tam plno vodní tříště (mlhy). Zvláště dole pod vodopády je to docela velká sprcha...
Peníze - na obou stranách se platí vstupné a určitě vás zláká nějaká atrakce (stojí za to)
Hodně filmu (místa na kartě) - je co fotit
Jak se tam dostat
Do oblasti se dá dostat poměrně dobře autobusy nebo letadlem.
Z Brazílie můžete například použít aerolinky GOL. A na Argentinské straně třeba autobusy Via Bariloche (do Buenos Aires je to půl až třičtvrtě dne jízdy).
Jak se pohybovat na místě
Vodopády nejsou ve městě ani na jedné straně (vcelku překvapivé že?), ale jde k nim doje za ca půl hodiny místní MHD. Místní autobus také jezdí mezi Argentinskou a Brazilskou stranou.
Všechny místní linky stojí pár Realů/Pesos a jsou podstatně levnější než nabídky cestovek (10x).
Upozornění - není přímá linka mezi Arg./Bra. vodopády. Vždy musíte nejdřív do města, pak přes hranice a z města (= min. 2 přestupy a zdržení na hranici).
Upozornění - pokud se nebudete vracet přes hranici nazpět, tak si musíte vyřídit papír (další čekání na autobus). Jinak vás mohou čekat problémy
sobota 5. července 2008
pondělí 2. června 2008
Jak přežít cestu letadlem
Pár rad, které vám zpříjemní cestu:
- vyberte si sedačku (nebojte se požádat o místo při odbavení)
- nebojte si říct o další pití - v letadle je velmi sucho a dehydratace rychlá, pokud letíte se společností bez servisu, tak si kupte pití předem (tip: přes bezpečnostní kontrolu sice nemůže přenést plnou láhev, ale prázou ano. Tu pak můžete naplnit z pítka). Na dlouhých letech bývá pití k dostání po celou dobu letu v kuchyňce.
- použijte on-line (web) odbavení, nebude muset čekat ve frontě a zvolíte si místo v letadle
Jak přežít cestu letadlem - volba sedadla
Pokud máte zejména delší let, tak zvolit dobře sedadlo je nutnost. Většina leteckých společností vám umožní výběr už při nákupu nebo využijte této možnosti při on-line odbavení. Jako poslední možnost je pak požádat u přepážky při odbavení (check-in).
Dobrá místa:
Pro ty, kteří dočetli až sem mám jeden tip nakonec. Pokud letíte opravdu velkým letadlem, tak to se nakonci kabiny zužuje. To znamená, že tam musí být méně sedaček. U některých letadel se proto vyplatí podívat na konfiguraci sedaček a vzít sedadlo u okna v řadě, kde se právě v pásu u okna jedno sedalo ubralo - často tam bývá extra místo směrem k plášti letadla.
Dobrá místa:
- u okna pokud máte rádi výhled a také se dá opřít o stěnu (přijde vhod při hledání dobré polohy pro spánek). Nevýhodou je, že téměř pokaždé přes někoho polezete do uličky...
- do uličky - tam je dost prostoru pro protažení nohou a nemusíte přes nikoho lézt, až se půjdete projít
- u nouzových východů - tyto sedačky mají zpravidla o něco více místa na nohy. Pozor - zde si nemůžete dát tašku pod sedadlo před sebou a také musíte umět anglicky
- sedadla uprostřed - tím mám zejména na mysli sedadla ve velkých letadlech, kde jsou 2-3 sedadla u okna, ulička, pak 3-4 uprostřed, ulička, 2-3 u okna. Sedět ve středním pásu a ne do uličky je jen pro otrlé.
- sedadla v ocasu u letade MD - tam jsou motory, záchodek etc. - zkrátka bordel, že nslyšíte vlastního slova a navíc tam furt někdo courá
Pro ty, kteří dočetli až sem mám jeden tip nakonec. Pokud letíte opravdu velkým letadlem, tak to se nakonci kabiny zužuje. To znamená, že tam musí být méně sedaček. U některých letadel se proto vyplatí podívat na konfiguraci sedaček a vzít sedadlo u okna v řadě, kde se právě v pásu u okna jedno sedalo ubralo - často tam bývá extra místo směrem k plášti letadla.
sobota 17. května 2008
Argentina (Chile) - cestování autobusem
Cestování po Argentině a Chile autobusem je zážitek v tom dobrém (a někdy i špatném) smyslu.
Velice krátké hodnocení je takové:
Dálkové tratě
Argentina (Chile) má velmi dobrou síť dálkových tratí, kde panuje vysoká konkurence. Pokud nezvolíte úplně nejlevnější lístek (společnost), tak nebudete mít žádné problémy a budete příjemě překvapeni.
Jízdenky jdou koupit na autobusových nádražích (milion kas, každá společnost totiž má vlastní) a u některých společností i přes net. Rozhodně kupujte jízdenky semi-cama (polospací) a výše. Vyplatí se to. V ceně je zpravidla i jídlo.
Pozor, jízdenku je třeba koupit předem! U řidiče to většinou nejde a autobus už může být plný (na vytížených linkách běžné).
Místní tratě
Místní linky (cokoli pod pár hodin) jsou pravý opak dálkových. Jezdí tady často rozpadlé autobusy (ikdyž se to lepší) a najít zastávku je nadlidský úkol. Zastávky totiž na řadě míst prostě nejsou nebo je to sloup u cesty, plakát, nálepka na domě... ...neznalý člověk nemá šanci. Krom toho je potřeba na bus mávnout jinak nezastaví (někdy takhle nabere i mimo zastávku).
MHD
MHD (collectivo) je kapitola sama pro sebe. Ve většině případů se platí přímo v autobuse a je třeba mít drobné. Na dost místech to znamená, že nastoupíte předními dveřmi a uvnitř autobusu je turniket s maníkem, kterému zaplatíte jízdné.
Trochu specifické je Buenos Aires, kde je třeba nejprve řidiči říct, kam jedete, a pak naházet mince do automatu.
Specifických věcí na MHD je podstatně více. Následující popis vychází ze situace v Buenos Aires, ale většina věcí platí obecně.
Zastávky
Najít zastávku je kumšt a nejlepší je se zeptat místních. Obecně autobusy staví každé dva bloky (poblíž rohu). Zastávku je si třeba uvnitř busu vyžádat tlačítkem a z venku zamáváním.
Situace s označením se v poslední době zlepšila a tak na místě zastávek nalezneme většinou sloup s číslem linky a trasou. V horším případě je to jen nálepka s číslem linky na sloupu nebo nic. Tady se vyplatí jedinné mávat, mávat, mávat a třeba zastaví.
Jízdní řád
Jedním slovem zapomeňte. Linky mají teoreticky jezdit rovnoměrně s určitými intervaly, ale to je zbožné přání. Řidiči autobusů jsou závodníci a navzájem se neustále předjíždějí. V praxi to vypadá tak, že čekáte na autobus. Po dlouhé době přijede nacpaný. Vy nastoupíte. Autobus se rozjede a během minuty ho předjete prázdný autobus stejné linky. Váš výlet po městském závodním okruhu právě začal...
Trasy linek a orientace v nich
Jste-li ve městě na chvilku, vzdejte to a nechte si poradit od místních nebo vemte taxi. Autobusy totiž jezdí v každém směru jinými ulicemi, tak blok či dva od sebe kvůli jednosměrkám (to je ta jednodušší část). Mapu s trasami linek nikde nenajdete.
Co existuje je kniha Guia-T (či taknějak), která obsahuje trasy linek. Jde ji sice snadno koupit, ale připravte si hodně trpělivosti a času než se v ní vyznáte a rozluštíte. Pokud jste dobří s mapou můžete to zkusit i bez ní a trasu linky vyluštit ze soupisu ulic, který je pod číslem linky na zastávce.
Velice krátké hodnocení je takové:
- dlouhé tratě - kam se hrabe Evropa a USA, autobusy jsou pohodlné se servisem a dá se v nich dobře spát
- krátké tratě a MHD - často pro dobrodružnější povahy, ale pokud šetříte tak dobrá volba
Dálkové tratě
Argentina (Chile) má velmi dobrou síť dálkových tratí, kde panuje vysoká konkurence. Pokud nezvolíte úplně nejlevnější lístek (společnost), tak nebudete mít žádné problémy a budete příjemě překvapeni.
Jízdenky jdou koupit na autobusových nádražích (milion kas, každá společnost totiž má vlastní) a u některých společností i přes net. Rozhodně kupujte jízdenky semi-cama (polospací) a výše. Vyplatí se to. V ceně je zpravidla i jídlo.
Pozor, jízdenku je třeba koupit předem! U řidiče to většinou nejde a autobus už může být plný (na vytížených linkách běžné).
Místní tratě
Místní linky (cokoli pod pár hodin) jsou pravý opak dálkových. Jezdí tady často rozpadlé autobusy (ikdyž se to lepší) a najít zastávku je nadlidský úkol. Zastávky totiž na řadě míst prostě nejsou nebo je to sloup u cesty, plakát, nálepka na domě... ...neznalý člověk nemá šanci. Krom toho je potřeba na bus mávnout jinak nezastaví (někdy takhle nabere i mimo zastávku).
MHD
MHD (collectivo) je kapitola sama pro sebe. Ve většině případů se platí přímo v autobuse a je třeba mít drobné. Na dost místech to znamená, že nastoupíte předními dveřmi a uvnitř autobusu je turniket s maníkem, kterému zaplatíte jízdné.
Trochu specifické je Buenos Aires, kde je třeba nejprve řidiči říct, kam jedete, a pak naházet mince do automatu.
Specifických věcí na MHD je podstatně více. Následující popis vychází ze situace v Buenos Aires, ale většina věcí platí obecně.
Zastávky
Najít zastávku je kumšt a nejlepší je se zeptat místních. Obecně autobusy staví každé dva bloky (poblíž rohu). Zastávku je si třeba uvnitř busu vyžádat tlačítkem a z venku zamáváním.
Situace s označením se v poslední době zlepšila a tak na místě zastávek nalezneme většinou sloup s číslem linky a trasou. V horším případě je to jen nálepka s číslem linky na sloupu nebo nic. Tady se vyplatí jedinné mávat, mávat, mávat a třeba zastaví.
Jízdní řád
Jedním slovem zapomeňte. Linky mají teoreticky jezdit rovnoměrně s určitými intervaly, ale to je zbožné přání. Řidiči autobusů jsou závodníci a navzájem se neustále předjíždějí. V praxi to vypadá tak, že čekáte na autobus. Po dlouhé době přijede nacpaný. Vy nastoupíte. Autobus se rozjede a během minuty ho předjete prázdný autobus stejné linky. Váš výlet po městském závodním okruhu právě začal...
Trasy linek a orientace v nich
Jste-li ve městě na chvilku, vzdejte to a nechte si poradit od místních nebo vemte taxi. Autobusy totiž jezdí v každém směru jinými ulicemi, tak blok či dva od sebe kvůli jednosměrkám (to je ta jednodušší část). Mapu s trasami linek nikde nenajdete.
Co existuje je kniha Guia-T (či taknějak), která obsahuje trasy linek. Jde ji sice snadno koupit, ale připravte si hodně trpělivosti a času než se v ní vyznáte a rozluštíte. Pokud jste dobří s mapou můžete to zkusit i bez ní a trasu linky vyluštit ze soupisu ulic, který je pod číslem linky na zastávce.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)